Rozdělení populace dle hodnoty numerického IQ méně než 70: duševní nezpůsobilost

70 – 79: velmi nízká inteligence

80 – 89: podprůměrná inteligence

90 – 109: průměrná inteligence

110 – 119: nadprůměrná inteligence

120 – 139: velmi vysoká inteligence

140 – 150: genialita

více než 150: vysoká genialita

IQ známých osobností
(u historických postav jde o odhad)

Abraham Lincoln (prezident USA) IQ 128

Adolf Hitler (nacistický vůdce) IQ 141

Albert Einstein (fyzik) IQ 160

Albrecht von Haller (vědec) IQ 190

Alexander Pope (spisovatel) IQ 180

Andrew Wiles (matematik) IQ 170

Bejmanin Franklin (politik) IQ 160

Bill Gates (podnikatel) IQ 160

Blaise Pascal (matematik) IQ 195

Bobby Fischer (šachista) IQ 187

Buonarrotti Michelangelo (výtvarník) IQ 180

Clive Sinclair (matematik) IQ 159

Emanuel Swedenborg (vědec) IQ 205

Francis Galton (vědec) IQ 200

Galileo Galileo (fyzik) IQ 185

Gary Kasparov (šachista) IQ 190

George Washington (prezident) IQ 118

Hans Ch. Andersen (spisovatel) IQ 145

Hugo Grotius (filozof) IQ 200

Charles Darwin (přírodovědec) IQ 165

Charles Dickens (spisovatel) IQ 180

Isaac Newton (fyzik) IQ 190

James Watt (vědec) IQ 165

James Woods (herec) IQ 180

Johann Sebastian Bach (skladatel) IQ 165

Johann Strauss (skladatel) IQ 170

J.Wolfgang von Goethe (spisovatel) IQ 210

Johannes Kepler (fyzik) IQ 175

John F. Kennedy (prezident USA) IQ 117

John Stuart Mill (ekonom) IQ 200

Kim Ung Yong (nyní nejvyšší IQ) IQ 210

Leonardo da Vinci (vědec) IQ 220

Napoleon Bonaparte (císař) IQ 145

Neil Armstrong (astronaut) IQ 139

Ludwig van Beethoven (skladatel) IQ 190

Max Planck (vědec) IQ 160

Miguel de Cervantes (spisovatel) IQ 155

Muhammad Ali (boxer) IQ 72

Mikuláš Koperník (astronom) IQ 160

Philip Emeagwali (matematik) IQ 190

Platón (filosof) IQ 170

Rembrandt (umělec) IQ 155

René Descartes (matematik) IQ 185

Richard Nixon (prezident USA) IQ 143

Richard Wagner (skladatel) IQ 170

Robert Byrne (šachista) IQ 170

Stephen Hawking (fyzik) IQ 160

Voltaire (spisovatel) IQ 190

Wolfgang A. Mozart (skladatel) IQ 165

Zajímavosti

Jak rychle zhloupneme z tučného jídla?
Britští vědci se nedávno rozhodli připravit svým laboratorním krysám ekvivalent toho, co mnozí lidé považují za ráj na zemi. Po několik dnů je krmili pouze vysokotučným jídlem a zkoumali, jak si nebohé krysy povedou. Jejich pohybové i mentální schopnosti se začaly snižovat už po devíti dnech!

Dětská zdravá strava zvyšuje IQ
Děti, které byly 6 měsíců kojené a dále měly pravidelný přísun zdravé stravy (tedy luštěnin, sýrů, ovoce a zeleniny) v 15 a 24 měsících, měly v 8 letech IQ vyšší až o dva body, než jejich vrstevníci, u kterých nebyl brán ohled na zdravou stravu.

Kvůli dopravním emisím hloupneme!
Výsledky nové studie potvrdily obavy lékařů. Po relativně krátké době, kdy byly laboratorní myši vystaveny emisím motorových vozidel, se u nich projevilo významné poškození mozku. K nejzávažnějším příznakům patřily ty, které byly spojené se ztrátou paměti a Alzheimerovou chorobou.

Mají inteligentní lidé větší náklonnost k alkoholu?
Výzkumy britských a amerických psychologů nedávno ukázaly, že větší náklonnost k pití mají lidé inteligentnější.

Inteligenti špatně filtrují
Tým Dr. Melnicka z University v Rochesteru nechal dobrovolníky na monitoru sledovat černobílé pruhy. Kolem nich bylo šedé pozadí. Pruhy se pohybovaly doleva či doprava a zabíraly různou plochu. Dotazovaní měli určit, jakým směrem ubíhají. Výsledek byl překvapivý – dobrovolníci s vysokým IQ měli výsledky nejhorší.

5 způsobů, jak je možné zlepšit svoji inteligenci
Jednou ze složek osobnosti, která je kupodivu velmi ochotná ke změnám jak k horšímu, tak k lepšímu, je inteligence. Chcete zjistit, jak sebe sama vyladit na ten nejlepší výkon? Pak pro vás máme několik rad, založených na nejnovějších vědeckých poznatcích. Neradujte se však předčasně – žádná z cest není snadná. Heslem tedy budiž: Co mě nezabije, to mě udělá chytřejším.

1. Vytvořte si závislost na nových vědomostech
Prakticky každý, byť i jen velmi letmý pohled do životopisu skutečně velké osobnosti intelektuálních dějin lidstva odhalí jeden velmi běžný rys, který je společný velké řadě z nich. Je jím otevřenost mysli, která se často projevuje tím, že skuteční géniové vynikají v řadě nejrůznějších oborů.
Pro příklady zdaleka nemusíme chodit až do vzdálené doby italské renesance. Vezměme si osobu, představující pro většinu lidí takřka prototyp velkého vědce, německého fyzika Alberta Einsteina. V roce 1905, který je Einsteinovými životopisci přezdívaný zázračným rokem (annus mirabilis), publikoval mladý Einstein (26 let) čtyři zásadní články v naprosto odlišných oblastech fyziky. Jeho pátrání po nových a zajímavých problémech neskončilo prakticky až do jeho smrti.

2. Stavte si další a další cíle
Patříte mezi ty, kteří si rádi bystří mozek nejrůznějšími křížovkami, sudoku či scrabble? Potom pro vás máme poměrně nemilé překvapení. Tyto mozkolamy dokážou s vaším mozkem jednu jedinou věc: vytrénují vás v lepší schopnosti lépe skórovat v těchto hrách.
Jakmile však opustíte svět vymezený pravidly této hry, jste v každé další hře opět na bodu nula. Jako krásný příklad mohou sloužit slavné výzkumy profesora Richarda Haiera z University of California v americkém Irvinu, který studoval, jaký vliv má na mozek hraní tetrisu.
Zatímco během trénování schopnosti zabodovat v této hře se aktivita jistých oblastí mozkové kůry zvýšila, po ukončení tréninku naopak klesla. A důvod? Mozek se stal trénovanějším a pracoval s větší efektivitou.

3. Myslete kreativně
Kdo je vlastně kreativní? Rozčepýřený umělec právě se chystající namalovat zátiší s velrybou a citrony? I tak přirozeně může vypadat kreativní člověk.
Kreativní myšlení však může mít řadu jiných podob, které s uměním nemusejí mít vůbec nic společného. Klíčem ke kreativitě je schopnost pohybovat se současně v několika oddělených oblastech poznání (např. ve světě umění a obchodu), v konvenčním i nekonvenčním typu myšlení a především ve vzájemném propojování obou oblastí.
Oproti běžně rozšířenému omylu to neznamená myslet pouze »pravou hemisférou«, ale naopak mezi oběma mozkovými hemisférami neustále přeskakovat.

4. Odmítejte zkratky
Dnešní doba je na nejrůznější technologické vymoženosti bohatší, než jakákoliv doba v historii lidstva. Bránit se vpádu techniky do našeho života by skutečně připomínalo boj s větrnými mlýny.
Technologie, které nám v mnohém skutečně dokážou zjednodušit život, jsou však sice dobrým sluhou, ale špatným pánem. Krásným příkladem technologie začínající nás postupně obírat o schopnost improvizace a předvídání, je GPS.

5. Propojte se sítí
Celek je více než součet částí
Na lidskou společnost lze v zásadě nazírat dvěma způsoby sice se vzájemně vylučujícími, ale také spolu nutně souvisejícími.
Podle prvního pohledu není společnost nic jiného, než součet jejích jednotlivých členů. Druhý, doplňující pohled, vidí naopak společnost jako cosi prvotního, do čeho se noví lidé již rodí. Asi nemá velký smysl klást si otázku, který z pohledů je »pravdivější«.
Praktičtější bude smířit se s tím, že platí oba zároveň. Člověk je však stejně jako jakýkoliv jiný živý tvor primárně sobecký a snadněji tak zapomene, na to, že je součástí celku, než na to, že by měl uspokojovat své potřeby. Takové připomenutí se však vyplácí!